Jindra Fučík

Poznámky k vratné smyčce pro blbé

Mnoho lidí se mne ptá na vratnou smyčku a neustále opakují "pro nás blbé".
Takže - pokud jste se opravdu rozhodli, že ačkoli nerozumíte elektrice a hodláte si hrát s elektrickými vláčky (trochu mi to připomíná řezníka vegetariána), tak vám dám takovej hodně jednoduchej návod co si počít s vratnou smyčkou.
Předem upozorňuji, že:
  • Na mém kolejišti takové zapojení nepoužívám
  • Nebudu dělat žádné úpravy - ANI JENOM PRO VÁS
  • Nebudu zařízení nikomu vyrábět - ANI JENOM PRO VÁS - A UŽ VŮBEC NÉ ZADARMO - ANI PRO DŮCHODCE - ANI KDYŽ DŮCHODCI DĚLAJÍ KOLEJIŠTĚ PRO VNOUČATA
  • Analog mne nezajímá, ten patří do minulého století
Takže, většinou se jedná o případy, kdy máte na kolejích dvoukolejky (skoro dvoukolejky), zakončené bublinou. Občas ještě na konci nádraží, ale to je pořád stejná písnička.
Takže, pokud se budeme problematiku snažit vyřešit pouze pomocí komponent pro blbé (relátka a diody), tak máme možnost jenom reagovat na obsazení úseku. To vlastně není nic špatného, alespoň si neojiskříte kolečka.

TBD
Budu bláhově předpokládat, že jste si přečetli moje poznámky ke zpětné vazbě.

Aby se mi lépe kreslilo, tak si vratku překreslím v roztažené podobě. Tedy dvě koleje, každá s jinou polaritou (červená a černá) a mezi tím úsek, ve kterém potřebujeme polaritu přepínat (zelená a žlutá).
TBD
Potřebujeme tedy detekovat, z které strany vlak do úseku vjíždí a podle toho mu přepnout polaritu. Zároveň potřebujeme detekovat, na kterou stranu vlak vyjíždí. Budeme tedy potřebovat 4 detekce obsazení (ZDE). Samozřejmě k nim potřebujeme i modul s relátkovým výstupem, aby to bylo to správné řízení (ZDE).
Na relátkovém modulu potřebujeme relátka, která mají spínací a rozpínací kontakty. Je celkem jedno v jaké kombinaci. Na následujícím schématu jsem relátka se spínacím kontaktem označil "Sp" a relátka s rozpínacím kontaktem označil "Roz".
Dále pak budeme potřebovat jedno relé, které má alespoň dva přepínací kontakty a jeden spínací (přidržovací). Takové relé pravděpodobně seženete ze staré telefonní ústředny, nebo někde ze starého auta.

Zapojení pak bude celkem jednoduché. Pokud detekujeme lokomotivu na jedné straně, sepneme to velké relé a tím si přepneme polaritu podle této strany. Relé se pomocí přidržovacího kontaktu udržuje i nadále v seplém stavu. Pokud naopak detekujeme vlak na opačné straně, pomocí rozpínacích kontaktů relé rozpojíme a tím přepneme polaritu podle obrácené strany.
TBD
Pak už stačí jen dodržet pár drobností, jako třeba že délka každého detekčního úseku je větší, než délka nejdelší lokomotivy.
Pochopitelně lze celkem jednoduše rozšířit na úsek, který má tři nebo více vjezdů, to se ale moc často nepoužívá.
Pokud používáte případ se skrytým nádražím v bublině vratky (jako je na následujícím obrázku), pak stačí celou situaci zopakovat tolikrát, kolik je ve smyčce kolejí. V našem případě tedy čtyři koleje, označené barevně jako červená, žlutá, zelená a modrá.
TBD
Jirka mne upozornil ještě na jeden typ kolejiště, ve kterém je potřeba vyřešit problém s přepínáním polarity.
Jedná se o kolejiště založené na dvou bublinách. Tato kolejiště většinou vypadají tak, že mají ve viditelné části jedno nádraží, trať obíhá z obou stran k centrálnímu dvoukolejnému toboganu, který jako dvoukolejka sestupuje do skryté části. V této skryté části pak bývají výhybky pro přejíždění mezi kolejemi dvoukolejky a druhá bublina, která představuje skryté nádraží.
Následující obrázek ukazuje zjednodušený nákres takového kolejiště.
TBD
Všimněte si, že kolejiště je de-facto jednoduchý ovál (fialová+modrá kolejnice), pouze výhybky pro přejíždění mezi kolejemi vytvářejí vratné smyčky (zelená+žlutá kolejnice). Bohužel se jedná o tak krátkou vzdálenost, že není možné v úseku přepínat polaritu, neboť je většinou mnohem kratší než souprava.
Takové kolejiště lze řešit velice elegantním způsobem. Pokud si jako pevnou část vezmeme netradičně úsek mezi výhybkami a přidělíme si pro ně přímo póly J-K (červená a černá kolejnice na následujícím obrázku), pak máme v podstatě dva stavy.
TBD
Pokud jsou výhybky A1 a A2 pro levou část (nebo B1 a B2 pro pravou část) postaveny v přímém směru, pak vlak projíždí po oválu, takže přivedeme napájení přímo, tak jak odpovídá oválu. Viz následující obrázek. TBD
Pokud jsou výhybky A1 a A2 pro levou část (nebo B1 a B2 pro pravou část) postaveny ve směru do odbočky (vlak přejíždí) (ano opravdu na spodní koleji nelze projet, protože na slušném kolejišti se výhybky "neřežou"), pak jednoduše přehodíme polaritu a vlak může klidně projet.
TBD
V tomto případě snad ani nemá cenu kreslit schéma. Jednoduše stačí, aby spínač, který přepíná polaritu srdcovky navíc ještě přepínal polaritu ve zbytku kolejiště. To se dá zařídit tak, že se místo mikrospínače s jedním přepínacím kontaktem použije mikrospínač se dvěma přepínacími kontakty (což je těžké sehnat), nebo se použije pomocné relátko se dvěma přepínacími kontakty, které se spíná právě tím mikrospínačem.

Toto řešení je velice jednoduché na pochopení a na realizaci. Nicméně má jeden drobný nedostatek - při každém přehození výhybek se přehazuje polarita v celé bublině. Pokud je tedy v bublině rozsáhlejší nádraží plné souprav, pak se soupravám často přehazuje polarita signálu. Nicméně v praxi to soupravám příliš nevadí, potíže mohou nastat snad jen v případě používání zastavovacího systému ABC.

TBD
P.S. pokud si chcete koupit detektory, kontaktujte Honzu: ZDE. TBD